„Poklad víry máme v nádobě hliněné“. Víra je dar, ale člověk o něj musí pečovat. Když nebude, víra se vytratí a zůstane jenom jakési povědomí, že jsem sice křesťan, ale můj život tomu neodpovídá.
Proto nám Pán Bůh dal dar svátečního dne - jednak jej potřebujeme k nabrání sil. Udělali jsme si z neděle víkend – co budeš o víkendu dělat, zní častá otázka- a odpověď musím posekat zahradu, musím to a ono
(psychiatrie jsou plné vyčerpaných lidí, protože neumí odpočívat)
- první, co si musíme uvědomit je, že šťastný a spokojený život nestojí jen na nás, ale na Božím požehnání. Proto říká v prvním čtení: Pamatuj, žes byl otrokem v egyptské zemi, že Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvedl odtamtud mocnou rukou. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys zachovával den sobotní."
No, jaká byla zásluha Izraelitů na tom, že se stali svobodnými – žádná. Proto Bůh může říci – nedělej si přílišné starosti, vždyť já se o tebe postarám.
Co je neděle?
- den Páně – oslav Bo ha za to krásné, co stvořil a nám dal – je zajímavé, že mnoha lidem zůstalo, že jdou o víkendu často do přírody si odpočinout
- den Krista – den nového stvoření – den vzkříšení – den Ducha svatého. Křesťan si má připomínat, že ho čeká vzkříšení, oslavení a nový věčný život
- den církve – slavení eucharistie ve společenství bratří a sester spolu s Ježíšem je srdce každé neděle
- den člověka – den radosti klidu a času pro druhé – společný oběd v rodině, jít s kamarády na fotbal, jít k někomu na návštěvu, s dětmi na výlet, najít si čas na četbu Božího slova, modlitbu…
Tím, že nám Bůh dává sváteční den, činí nás svobodnými.
Jaká je naše mentalita, jak prožíváme neděli?
Neustálá dřina - tedy i v neděli – strach, že něco nestihnu, že mi bude něco chybět, je projevem mentality otroka.
Radost z prožití neděle je výsadou privilegovaných, kteří ví, že jsou Bohem milováni.