kázání - Slavnost Zmrtvýchvstání
Každé velikonoce nás vedou k tomu, na čem je založena naše víra a jak je tedy pevná.
Prázdný hrob je předpokladem křesťanské víry.
Jak říká sv. Pavel – nevstal-li Kristus, nemáme naději a marná či zbytečná je naše víra. Máme-li naději v Krista jen v tomto životě, jsme nejubožejší. Pak bychom na tom byli stejně jako budhisté, konfucionisté – uctívají moudré filosofy, ale co z toho?
Jan je poslední z těch, kdo viděl Ježíše a proto vyhlašuje důležitost věření před předchozího vidění.
První učedníci, Ježíšovi současníci věří nejen proto, že ho viděli vzkříšeného, ale že sami na sobě zakusili, co to pro ně znamená, že byl vzkříšen.
Zatímco před tím byl u nás, nyní je v nás skrze Slovo a Ducha, skrze krev a vodu křtu.
Opakuje se vlastně počátek jeho evangelia – všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, zve nás do svého společenství a na tom musí být postavena i naše víra.
Ne jen informace, ale skrze osobní zkušenost. Jenom to učiní naši víru živou a učiní z nás zvěstovatele radostné zvěsti.